Čas vánoční

24. prosince 2017 v 0:00 | Uke |  Jednorázové
Kraťoulinké volné pokračování na povídky Rozum a 9 months.
Snažila jsem se nahodit vánoční tématiku, ale vánoce mi nic neříkají. :D
Jako jo mám je ráda, peču cukroví a tak, ale nikdy jsem je extra neprožívala.
Ale to je teď jedno.
Všem přeju šťastné a veselé snad pod stromečkem najdete to co
jste si nejvíc přáli.



"Riku! Nech to cukroví! " Okřiknu svého pětiletého syna.

"Ale tatí!" Jen protočím očima a podám mu talířek.

"Jestli nebudeš večeřet tak ti ježíšek nepřinese žádné dárky." Vypláznu na něj jazyk.

"Stejně žádnej neexistuje!" Lehce se zamračím. Jak tohle může říct vždyť mu je jne pět let!
Kleknu si před něj, abych byl ve stejné výškové úrovni.

"Kdo ti tohle řekl?"

"Ta blbá Haruno." Uraženě našpulí rty.

"Riku! Nebuď sprostý! A co ti řekl?"

"Prý dárky žádný ježíšek nenosí, že prej je nosí rodiče!"

"No jistě." Kývnu hlavou. "Zlobivím dětem jako je Haruno dárky davájí rodiče jinak by totiž nic nedostala."


"Tak že ježíšek existuje?" Zeptá se naivně a já jen souhlasně kývnu.

***

"Ao! Riku!" Zakřičí blondýn v zástěře. "Jestli okamžitě nepůjdete ke stolu
přísahám, že všechny ty dárky půjdu vrátit!"

"Ale no tak přeci by jsi nebyl tak přísný." Zasměje se druhý blonďáček.

"Ohh ne já si myslím, že tady Deii je toho schopný." Usměje se Itachi a
pohladí svého přítele po ruce.

"Jistě že ano!" Odrfkrne si a nafoukne se tváře.

"Celý den se cpou jenom cukrovím!"


"Jsou to jenom děti." Ozve se konečně i Sasuke a já se jneom ušklíbnu.

***

Zatím co děti už spali s novými hračky v posteli, já
si svůj dárek šel rozbalit až teď. S úsměvem si zalezu do
pelechu za Sasukem a políbím ho na tvář.


"Šťastné a veselé." Usměje se a dá mi do dlaně plyšovou
krabičku. Zvědavě jí otevřu a při pohledu na Sasukeho
dárek pro mě jsem na chvilku oněměl.

"Sasuke." Zašeptám potichu a ještě než se mu vrhnu
okolo krku ho láskyplně ho políbím na rty. "Děkuju moc."

***

"Tohle byl ten nejhezčí dárek." Zašeptám, ale Deii se jen záhadně usměje.

"No víš." Začne a dlaň si položí na břicho. "Ao bude mít sourozence."
Vypadne z něj a já jen překvapeně vydechnu.

"Myslíš to vážně?"


"Ano." Tiše se zasměju a pohladím ho po bříšku. "Šťastné a vesel, Itachi."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ivana-chan Ivana-chan | E-mail | 24. prosince 2017 v 18:49 | Reagovat

Boooooze sladke a krasne a zlate a rozkosne.. jezisko ezistuje to len zlej haruno darceky musia kupovat rodicia, aby vobec nieco dostala... hmmm dobre vediet😁😘

2 Majo Majo | Web | 29. prosince 2017 v 12:07 | Reagovat

Mela bych se učit... Ale znáš to, zejo :DDD to bylo tak krásne :3 jsou spolu strašně roztomilý :3 a dárky samozřejmě nosí Ježíšek :3 doufám že to bude mít další pokračování třeba na Valentýna :3
Promiň že jsem si našla čas až teď :/ děkuji za povídku :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama