Konec a nebo...

19. listopadu 2017 v 15:48 | Uke |  Jednorázové
Tuhle povídku jsem sem chtěla dát až v pondělí, ale jelikož jsem, hodná dám jí sem už dneska. :D
Už podle obrázku je to ItaDei. :D Jelikož tyhle charaktery moc neznám tak budou malinko off, ale to určitě nevadí. :D
Povídku věnuji všem, ale nejvíc asi Majo proto že vím jak tenhle pár miluje. :D <3


Už přes týden se snažím s Itachim strávit, alespoň chvilku, ale jako by to
neviděl a stále tráví svůj čas jen ve firmě. Chápu, že tam má hodně práce,
ale to přeci neznamená, že si nemůže vzít ani půl dne volno a jít semnou
aspoň na oběd. Jenže, dneska by to mělo být jiné, slíbil mi, že dneska skončí dřív a konečně
se po dlouhé době spolu navečeříme.

Kolem páté jsem přišel domů s nákupní taškou, která byla, plná jenom věcmi na přípravu večeře.
Nečekal jsem, že by se Itachi vrátil dřív jak v osm, tak jsem se, rozhodl,
že udělám i nějaký dezert i když sladké moc nemusel, ale palačinkami nikdy nepohrdnul.

Jako první jsem se pustil do přípravy domácí šlehačky, aby stihla ztuhnout, a nebyla řídká.
Jakmile byla šlehačka připravené v nádobě, dal jsem jí do lednice a po chvilce přemýšlení
jsem si nalil skleničku červeného vína a pustil se do naklepávání masa.

Když se blížila, osmá hodina naservíroval jsem maso se šťouchanými brambory na talíře
a dal je na stůl. Na nějaké zapalování svíček jsem se vykašlal, ale nalil jsem každému
sklenku vína. Itachimu bíle proto že ho má raději než červené a sobě klasické červené.

Byl jsem z toho všeho natolik šťastný, že jsem si ani, nevšiml kolik, uběhlo času.
Už dávno bylo po osmé a hodinové ručičky, ukazovali půl deváté.

Čekal jsem až do devíti a pak na mobilu vytočil Itachiho číslo.
Po chvilce se, ale v telefonu ozval, jen hlasová schránka tak jsem
hovor ukončil.

"Debil!" Ulevím si, nechám jídlo na stole a odejdu si dát sprchu.


Předpokládám, že se domů vrátí až někdy kolem jedenácté.
Neměl jsem náladu na něj čekat, však já mu to ráno pěkně vytmavím.


Po vysušení vlasů a celého těla se obléknu do pyžama a lehnu si do postele.
Trvalo mi docela dlouho, než jsem usnul, ale nakonec se mi to povedlo.


Jakmile ráno zazvonil Itachimu budík kašlal jsem na to, že se mi vůbec stávat nechce
a jsem vstal.


"Dobré ráno." Pozdraví mě jako by se nic nestalo. Jemu to asi tak přijde, ale prostě mě opravdu ne.

"Kde jsi byl včera?" Zeptám se místo pozdravu a ne moc milým hlasem. "Slíbil jsi mi, že přijdeš, dřív já se kvůli tomu vařil už od pěti hodin! Dokonce jsem udělal i palačinky!" Jsem, vážně hodně naštvaný ale on vypadá, že tohle všechno mu je jedno.


"Musel jsem zůstat v práci a nekřič na mě." Zamračí se na mě.

"Já si budu křičet, na koho chci!" Prsknu a pohodím svou blonďatou hřívou. "Mě už tohle nebaví Itachi. Pořád jsi jenom v práci se mnou už, nestrávíš ani špetku, času. To mám každý den vstávat v pět hodin, abych tě aspoň zahlédl mezi dveřmi?"


"Deidaro." Povzdychne si. "Chápej, že si teď dovolit vzít si volno. Není to tak dlouho, co jsem stal ředitel a vážně nestojím o to, abych tu firmu dostal Sasuke. Otec mě teď hlídá, jestli udělám chybu tak se s firmou můžu rozloučit." Objasní mi celou situaci, ale mě to bylo vážně jedno.

"Proč jsi mi tedy sliboval, že přijdeš dřív hm?!" Vážně nemám náladu na nějaké jeho výmluvy.

"Promiň, miláčku nemám čas, ale slibuju, že dnes už přijdu dřív." Pohladí, mě po tváři a já v tu, chvilku chytím už vážně velkého nerva a ruku mu odstrčím.


"Jestli dneska nepřijdeš, domů dřív budeme tenhle rádoby vztah muset ukončit. Nechci se trápit s někým, koho miluju." Ukončím naší debatu a otočím se zády k němu.

.


Před sedmou hodinou jsem se šel umýt a jen županu jsem si šel lehnout k televizi se sklenkou červeného vína. Nijak jsem neočekával Itachiho příchod dřív jak v deset nebo v jedenáct hodin
večer, ale on mě překvapil.


Přesně v osm hodin se bytem ozvali klíče a hned na to tiché zabouchnutí dveří.
Srdce mi málem vynechalo jeden úder.

"Deidaro?" Ozve se bytem jeho hluboký hlas a já se jako na povel zvednu a dojdu k němu.


"Jestli máš hlad tak v lednice, je večeře ještě ze včera." Oznámím mu odměřeně, i když v duchu jsem skákal radostí, že opravdu přišel domů dřív a já tak s ním můžu strávit aspoň chvilku.

Jen kývne a po dlouhé době si mě přitáhne do polibku, ze kterého se mi málem podlomí kolena.


"Itachi." Vydechnu mu tiše do úst a po chvilce se od něj odtáhnu. "Jdi si ohřát to jídlo." Pousměju se. "Pak se můžeme třeba podívat na nějaký film."

"Dobře a jdi, se obléknout jinak to nedopadne dobře. Dobře pro tebe." Uchechtne se a sjede mě mlsným pohledem.

"Pche, já si můžu chodit klidně i nahý!" Otočím, se abych se mohl vrátit k filmu, přičemž rádoby namyšleně pohodím vlasy.


"No můžeš to zkusit!" Křikne za mnou se smíchem.
.

Celý večer byl, hrozně fajn tolik jsme se společně ještě nenasmáli.
Do postele jsme se dostali až někdy v půl jedné.

"Dobrou noc." Otočím se k němu a políbím ho na rty.
Už, už jsem se chtěl otočit a jít spát ale on si mě přidržel blíž u sebe a polibek prohloubil.
Nijak jsem se nebránil, naopak. Vjedu mu prsty do vlasů a tiše vydechnu.


"Deii, omlouvám se ti, že jsem tě tak zanedbával, ale slibuju, že teď to všechno napravím." Zašeptá mi do ouška. Tělem mi projede příjemný mrazík a na jeho slova jen omámeně přikývnu.

Pomalu ze mě svlékne všechno oblečení a já mu s radostí pomůžu.


"Otoč se na břicho." Nedovolím si neposlechnout a poslušně se otočím.
Nikdy jsem se nebál, že by mi ublížil Itachi je ten typ který rád o druhé pečuje, což na něm hrozně moc miluju.

.


"Ahh Itachi! J-já…já už asi!" Sotva to dořeknu a s hlasitým výkřikem se udělám na povlečení pode mnou. Automatický se pevně stáhnu kolem jeho velkého penisu a prohnu se v zádech, aby mohl
zajíždět hlouběji.


Itachi se moc hlasitě neprojevoval ale, jakmile do mě začalo, stékat jeho sperma ozval se hlasitý sten z jeho úst a hned na to jeho zrychlený dech.

Vytáhne ze mě svůj pomalu ochabující penis a přitáhne si mě do pevného, obětí. Cítil jsem se hrozně krásně, milovaně.

"Miluji tě, dobrou noc." Vtiskne mi polibek do zpocených vlasů a přehodí přes nás deku.


"Já tebe taky." Zašeptám a během chvilky usnu.



Konec.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 ╬ Gothic Soul ╬ ╬ Gothic Soul ╬ | E-mail | Web | 19. listopadu 2017 v 15:52 | Reagovat

Nádhera

2 Uke Uke | E-mail | Web | 19. listopadu 2017 v 15:54 | Reagovat

[1]: Děkuju 😊

3 Majo Majo | Web | 19. listopadu 2017 v 16:05 | Reagovat

Awwww, to je tak sladký :3 Jo, přesně takové si je představuju, Deidara co umí dát najevo, co se mu líbí a co ne :D A jinak ty palačinky <3 taky je dělám jako Itachiho oblíbené :D A je dobře že nakonec přišel domů dřív, protože mi je jasný, že by se na něj Dei už vážně vyprdl :D

4 Ivana-chan Ivana-chan | E-mail | 19. listopadu 2017 v 16:11 | Reagovat

Booooooze to bolo prekrasne. Su spolu neskutocne sladky, krasny a zlaty a rozkosny. So velmi rada ze nakoniec prisiel skor a krasne si to spolu uzili. Dakujem za krasne spestrenie😍

5 Uke Uke | E-mail | Web | 19. listopadu 2017 v 16:12 | Reagovat

[3]: No nejdřív jsem to chtěla napsat úplně jinak, ale tak nechtěla jsem být zlá.  :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama