9 Months

28. listopadu 2017 v 0:00 | Uke |  Jednorázové
No, větší kravinu už jsem napsat asi nemohla. :D
Nu což.
Říkala jsem si že je tu až moc smrti tak by bylo hezké kdyby tu bylo i trocha toho života. XD
Btw takhle nějak si představuji Deidaru jako otce. XD


Měsíc první

Dneska jsem měl mít od dvou přednášku, ale už ráno když jsem, se vzbudil jsem věděl, že nikam nepůjdu.
K smrti nesnáším zvrácení a teď sedím u záchodoví mísy a už po třetí během pár minut dávím veškerou potravu, které ve mně ze včera ještě zbyla.

Itachi už byl dávno v práci a nechtěl jsem m uvolat jenom kvůli tomu, že zvracím.
Určitě jsem jenom něco špatného snědl nic víc.


Když zvracení konečně ustálo a já věděl, že žádné nepřijde zalezl jsem si do sprchy, ve které jsem se pořádně vydrbal a pak si šel vyčistit zuby.

Měsíc druhý

Po dvou týdnech zvracení jsem se rozhodl, že si zajdu k lékaři už i Itachi se o mě začal bát.
No a jaké bylo překvapení, že mi vůbec nic není.
Prý to může být i ze špatného jídla atd…

Byl jsem dost naštvaný.
Jako vstávat každy ráno někdy v šest hodin jenom kvůli zvracení...No řekněte kdo by to nechtěl?
Já ne!


Cítil jsem na sobě větší náladovost, než mám normálně.
Itachi kolikrát říká, že se chovám spíš jak ženská než chlap.
Ale víte co? Mě je to úplně jedno!


Měsíc třetí


V poslední době až moc navštěvuji toaletu.
Sice už ne kvůli zvracení, ale pro změnu kvůli častému močení.
Normálně se bojím jít ven na procházku, abych se cestou náhodou nepočůral.

"Možná jsi jen nachlazený." Zašeptá mi Itachi do ucha a já se na něj víc přitisknu.

"Možná, ale abych kvůli tomu trávil devadesát procent mého dne?" Zamumlám otráveně. "Asi si dám před postel kýbl a budu čůrat tam." Uchechtnu se.

"Kde na ty nápady chodíš prosím tě?" Zeptá se mě nevěřícně a přitáhne si mě do jemného polibku.

Měsíc čtvrtý

Po úžasné noci strávené s Itachim jsem se musel jít umýt.

Mám zpocené celé tělo a příšerně mastné vlasy.
Jenže když jsem, jen v trenkách procházel okolo velkého nástěnného zrcadla všiml jsem si, že mám mírně vypouklé břicho.

První co mi proběhlo tělem bylo zděšení.
Co když mě teď už Itachi nebude chtít?
Hloupost!
On takový není, jak mě to mohlo vůbec napadnout?


"Hold budu muset cvičit." Pokrčím rameny. "A nebo míň jíst."

Měsíc pátý

Musel jsem začít nosit volnější oblečení, aby mé břicho nebylo tak viditelné.
Itachi ze mě začal dělat srandu, že jsem těhotný.
Ani jeden z nás v tu chvíli nevěděl jak moc blízko pravdy je.

Když se mi nafoukly i prsa nevydržel jsem to a prostě zašel k doktorovi, který mě poslal na ultrazvuk.
Bál jsem se, že to bude něco hodně vážného, ale to co mi tam ta lékařka řekla…Myslel jsem, že dostanu infarkt.

Těhotný…Já jsem těhotný!
Jak? Proč?
Doporučila mi nějakého gynekologa a do ruky mi vrazila fotografii malého plodu.


Byl jsem z toho celý vykolejený.

Měsíc šestý

Po návštěvě u gynekologa jsem se dozvěděl, že jsem už v šestém měsíci. To že vypadám, jako velká oteklá koule raději nekomentuji.
Jediné co mě trápilo, bylo to že Itachi stále nic netuší.
Jak by také mohl, když nemám koule na to mu to říct.
Už od začátku našeho dlouhého vztahu mi řekl, že o děti nemá zájem.
Bohužel na potrat v šestém měsíci jít nemůžu a asi bych ani nešel. Začal jsem si k té malé věci ve mně vytvářet mateřský vztah.

Ale dneska jsem si slíbil, že mu to řeknu.
Připravil jsem i lehkou večeři Itachimu víno a sobě vodu.

"Musím ti něco říct." Zvednu k němu pohled a pod stolem v ruce zmáčknu fotografii z ultrazvku.

"Povídej." Usměje se.

Nádech, výdech.

"Jsem těhotný."

"Nemožný." Řekne okamžitě a já mám chuť vzít sklenku s vodou a chrstnout mu jí do ksichtu.

"Myslíš, že jsem idiot nebo co?" Nadzvednu obočí.

"Vím, že nechceš děti a klidně se semnou kvůli tomu rozejdi, ale je naše." Ušklíbnu se a fotku po ně hodím. "Dobrou noc."

Tím ukončím náš rozhovor a odejdu do sprchy.

Svléknu ze sebe všechny hadry a hodím je do koše na špinavé prádlo. Sotva jsem stihl si vlézt do sprchového koutu a ozvalo se ťukání.

"Pojď dovnitř." Houknu na něj.

Vejde.


"Nevím, jak se to mohlo stát. Ale to že jsi těhotný nic nemění. Budu táta a to je úžasný." Zašeptá a podívá se na mé břicho které už bylo poměrně velké.

Měsíc sedmý

"Půjdeme dneska do kina?" Itachi měl po dlouhé době konečně volno a tak jsem ho chtěl strávit jinak než sezením u televize. Navíc už dlouho jsem nikde nebyl.

"A na co by jsi chtěl jít?" Prsty zaboří do mých hustých blond vlasů a lehce se pousměje.

"Nevím chtěl bych něco romantického." Zaprosím.

"Tak půjdeme na něco romantického." Svou druhou ruku položí na mé bříško a začne mě hladit.

Nakonec jsem se bál zbytečně že to miminko nechtěl.

Měsíc osmý

Jsem si jistý, že kdyby Itachi mohl tak za mě i dýchá.
Choval se velmi pozorně. Každý den mi nosil nějaké drobné dárečky, pořád se mě ptal jestli nemám na něco chuť a já toho vždycky zneužil.

"Možná už by, jsme měli začít nakupovat věci pro miminko."

"Zítra a pozítří si vezmu volno." Slíbí mi.

Druhý den jsme šli do obchodu pro kojence a maminky. Cítil jsem se dost nesvůj. Kolem byli samý ženský, ale nijak znechuceně se na nás nedívali. Podle všeho jsem totiž jako ženská vypadal i já.

Dlouhé vlasy, břicho jako balon a oteklé prsa.
Jo myslím, že teď vypadám opravdu mužně.

Nakonec to dopadlo tak že jsme vykoupili půlku krámu.

Měsíc devátý

Termín porodu se blížil rychlostí světla a já začínal mít čím dál tím větší strach.
"Všechno bude v pořádku, uvidíš." Ujistí mě a pohladí mě po tváři.
To malé ve mně s ním asi nesouhlasilo, jelikož mě celkem silně kopl.

"Co jsem ti udělal?" Zaskuhrám a pohladím se po bříšku. Nebo spíš po břiše.

"Kope?" Usměje se a hned si položí ruku vedle té mé.

Řval jsem, plakal a naříkal.
Plodová voda mi už dávno praskla, kontrakce přicházely každou chvilku, ale to mrně ne a ne chtít ven!

"Tohle nevydržím!" Zaječím přes celý pokoj a silně stisknu Itachiho ruku.

"Zvládneš, určitě to všechno zvládneš."


"Sklapni, nikdo se tě na nic neptal!" Vyprsknu vztekle a bolestně zároveň

O týden později


"Je nádherný, že jo?" Zeptám se úsměvem.

"Je." Souhlasí Itachi a přejde prstem po maličké spící tváři.

"Je celý po tobě." Zasměje se a podívá se mi do tváře.


"Má tvé oči."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Neoblíbenější pár

SasuNaru 36.4% (4)
ItaDei 27.3% (3)
KakaNaru 18.2% (2)
ItaNaru 18.2% (2)

Komentáře

1 Ivana-chan Ivana-chan | E-mail | 28. listopadu 2017 v 16:26 | Reagovat

Booooze to bolo krasne. Boly spolu neskutocne zlaty, skadky a krasny a rozkosny. A ten obtazok bomba. Asi splnam tvoje sympatie

2 Uke Uke | E-mail | Web | 28. listopadu 2017 v 18:52 | Reagovat

[1]: Děkuju ❤️

3 Lily Lily | 29. listopadu 2017 v 13:31 | Reagovat

To bylo tak sladké :3 doufám že tu bude ještě nějaká povídka na tento pár. :3

4 Majo Majo | Web | 2. prosince 2017 v 12:08 | Reagovat

Když si vzpomenu jaký měla ségra v šestém měsíci buben, nějak si nedokážu představit jak to Dei před Itachim skryl :D asi musel nosit hoooodne velké oblečení.. a třeba se z něj stal raper potom :D
Bylo to krásné :3 prej že bude muset začít cvičit, tam jsem se zasmala :3

5 Mei Mei | Web | 8. prosince 2017 v 9:39 | Reagovat

Yeeeey, to bylo sladké, že se mi zkazily všechny zuby xDDD <3
Úžasná povídka. <3 :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama